In my beginning is my end.
Abyste se stali tím, čím nejste, musíte projít cestou, po niž nejdete.
A to co nevíte, je jedinou věcí, kterou víte.
A to co vlastníte, je tím co nemáte.
A místo, na kterém jste, leží tam, kde nejste.
- T. S Eliot.
-East Coker III.

Rozptyl

7. září 2015 v 21:07 | Vanessa
Narodila jsem se na podzim. Nikdy jsem k tomu nepřidávala žádný důvod, ale něco se na mne podepsalo. Malicherně jsem si vždycky přála, abych se narodila někdy na letní období, kdy krásně svítí potměšilá hvězda na obloze, aby se to lépe slavilo.
Ale, potom co si přečtete tento článek, pochopíte většinu.

Jsem člověk, který potřebuje podzim a zimu. Miluji vzduch, který nasávám a je v něm smíšená tráva a déšť. Obloha, která je potažená krajkou. Odlesky vody na betonu (ano, i tohle) Ten pocit zimy. Mrznutí konečků prstů. Nesnáším, když ze mne leje pot. Cítím se jako prase v žitě. Podzim je mi hodně podobný. Z jedné strany vidíte barvy, ale z druhé strany jen šedost. pro mne je podzim múza, bohyně ale i tužka.
Miluji kruté zimy, protože až tam se pozná pravý přítel.
Vrátím se k podobě podzimu. Je barevný a příslibný, ale on sám se svým druhem trápí. Je to pouze maska, dojem, který proti svoji vůli zanechá. S vlastnosti, kterou nenávidí, ale zároveň má rád. Podzim-šedý. To vás napadne při vyslovení. V šedosti je tolik odstínu, který jdou právě vidět na podzim.
Podzim ve mne probouzí dívku, která stojí na dešti, ne proto že je nešťastná, ale protože zbožňuje. jak ji stékají kapky po tváři. Jak se těší až její prudké srdce zmírni právě zima, chlad. Nenechte se ale zmást, Slunce miluji též.

Narodila jsem se na přelomu podzimu a zimy. Podzim stále dýchal, ale zima se narodila a prudce vyrvala kořeny podzimu. Období, kdy bělost zasypala všechno kolem a nakonec i dívku, která naschvál se procházela ve sněhu. Nechávala se dobrovolně bičovat větrem a sněhem.
Používám krásná slova, ale nezapomeňte na krutost, nesmlouvanost, přímočarost a vytrvalost, která dokáže zahubit stejně jako teplo.

Musím podotknout, že právě na podzim a zimu začali všechny mé písařovské příběhy, všechno. Ve svých příbězích pravě ponurost podzimu.

Těšte se na další období podzimu!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 reveriedreams reveriedreams | E-mail | Web | 8. září 2015 v 13:47 | Reagovat

Je to neskutečně nádherně popsáno, připadá mi, jako by ses vyjadřovala stále poetičtěji a poetičtěji.
Já jsem se také narodila na podzim. Sice na přelomu s létem, ale mám to úplně stejně. Zbožňuji chlad. Nikdy jsem si nemyslela, že by to mohlo být v tom, kdy jsem se narodila.
Děkuji za zajímavou a pravdivou, a především nesmírně krásnou úvahu. Moc se těším na další článek!

2 Vanessa Vanessa | 9. září 2015 v 13:33 | Reagovat

Doufám, že nevypadám zatím bláznivě. Ale podzim mi nesmírně pomáhá v inspiraci. Je to tou aurou. Mám nápad na jeden projekt, už jsem to psala Kate, tak ti napíšu.
Moc děkuji!

3 Kate Černobílá Kate Černobílá | Web | 16. září 2015 v 20:58 | Reagovat

Krásně poeticky napsané... Je v tom vidět emocialita s jakousi cynickostí, což se nevidí na každém rohu a rozhodně je to krásně.

Já se narodila na konci léta, ale po přečtení tvého článku si přeji, abych se taky narodila na podzim.

Mimoto, když ses narodila na podzim, neznamená to, že někdy teď budeš mít narozeniny (nebo jsi je možná už měla, omlouvám se, netuším)? Abych ti řekla pravdu, já jsem úplné poleno na vymýšlení blahopřání, takže ti jen popřeji hodně štěstí a zdraví, ale za to opravdu od srdce. Mám tě moc ráda!

P.S.: Už píšu odpověď na e-mail. Omlouvám se! Nedostatek času, Anglie (spolkla týden), moje vražedná lenost a další věci mi zabránily odepsat dříve. Opravdu promiň...

4 Vanessa Vanessa | 18. září 2015 v 20:21 | Reagovat

[3]: Děkuji! To mi udělalo hroznou radost!

To nemusí! Já si zase myslím, že lidé narozeni na léto mají v sobě takovou lehkost, živost a bezstarostnost. Mluvila bych dále, ale nechci tě zbytečně otravovat. Myslím si, že to víš.

Přemýšlela jsem, jestli to někomu dojde. Ano, narozeniny budu mít teprve v listopadu, to jde poznat na tím, že jsem se narodila na přelom se zimou.
Moc děkuji, to mne dojalo. Je to od tebe moc hezké. Také tě mám moc ráda a neříkám to proto, že si to napsala ty. Jsi pro mne něco jako sudička. Jako dešť.

Nemám psát já tobě e-mail? :O

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama