In my beginning is my end.
Abyste se stali tím, čím nejste, musíte projít cestou, po niž nejdete.
A to co nevíte, je jedinou věcí, kterou víte.
A to co vlastníte, je tím co nemáte.
A místo, na kterém jste, leží tam, kde nejste.
- T. S Eliot.
-East Coker III.

Nadpisy neumím

2. září 2015 v 18:23 | Vanessa
S velkým utrpením u klávesnice píšu tuto nezbytně nutnou informaci pro každého. Tedy, jak by se mohlo říct:

Pro koho, kdo mě zná a chce vědět, co se děje s blogem a povídkami, ten ať čte.


Ten, kdo nezná a ani nechce vědět, ať nečte.


Kdo zná, ale nechce vědět, ať se raději ani neozývá.

A kdo nezná a chce vědět, vítej!

A důvod?
Pro každého jasný. Kdo se podívá, kdy naposled byl vydán poslední článek, pozná že mladá dívka nepíše.
A ani ji to nejde (ne, že by ji to předtím šlo) Pod mým prsty poslední dobu nevyšlo nic, co by se mohlo zdát za moji kvalitu. Je to jen laciné dílo nahrazenou plnými doušky sladkého vína, který by vás měl oklamat. Je to pro mne období mlčenlivé inspirace, která tíhou jejího pohledu mne nutí dosednout k počítači psát, aniž nevím o čem. Jak píšu dál, cítím, že se to lepší. Tak proč to tedy píšu?
Pro jistotu všem, kteří mě mají rádi, že se vrátím ihned. No, řekněme, že to bude ještě několik dní trvat než múza, která je zapotřebí u tvoření mých povídek se konečně umyje a přijde v nové bíle halence, kde zase udělám spoustu skvrn a ona se rozčílí. Roztrhne se ji a zpraží mě pohledem.
Další nezbytná informace je, že se to blíží. Ohromné tření, které nastává v mé blízkosti. Nebudu to pitvat, protože by můj věk mohl být jasný.


A teď ještě k věci, která se na blogu nezastaví. Imigranti. Mohu z naprosto jistotu říct, že jsem na blogu neviděla žádný dobře položený názor, který by představoval jádro věci, jen vláda a strach, že vám zkrátí mzdy, nebo pak naprostý opak. Lidství, které neodsuzuji, ale nevidím pravý důvod vašeho rozhodnutí.
Toť vše, protože ruce se mi klepou.
Mějte se všichni hezky!




(tento odkaz patří k poslednímu tématu. Tento článek konečně nachází pravý důvod našeho chovaní-- klikni --zde)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 reveriedreams reveriedreams | E-mail | Web | 2. září 2015 v 21:27 | Reagovat

Krásně a poeticky řečeno...ale co se ti stalo? Jsi smutná nebo zničená? Procházíš špatným obdobím? Zní to tak.
Jinak ale vše beru na vědomí, Múze nejde poručit.

2 Vanessa Vanessa | 3. září 2015 v 15:26 | Reagovat

[1]: Když jsem to tak psala, měla jsem melancholickou náladu:)
Ani nevím, začínám být ke všemi tomuhle nějak utrpení, protože jak jsem psala, blíží se ohromné zemětřesení a já se chystám, jak nejlíp umím.
Děkuji!

3 Vanessa Vanessa | 3. září 2015 v 15:27 | Reagovat

[2]: *lhostejná začínám být

4 Kate Černobílá Kate Černobílá | Web | 16. září 2015 v 21:05 | Reagovat

Mrzí mě, že jsem si tenhle článek nepřečetla dříve. Vím, že bych ti stejně houby pomohla, ale chtěla jsem ti alespoň komentářem vyjádřit podporu, když máš špatné období.
Je pravda, že múze poručit vážně nelze, sama to dobře znám. Už kolem Vánoc jsem nadobro ztratila schopnost vymýšlet nové věci, což je jakoby ptáku ustřihli křídla, takže tomu "výpadku múzy" rozumím opravdu dobře. Snad to na rozdíl od mého případu u tebe nebude na trvalo a přízeň inspirace se k tobě brzy vrátí!

5 Vanessa Vanessa | 18. září 2015 v 20:15 | Reagovat

[4]: Mě přijdou moje příběhy už prostě suché, bez té jiskry, ale děkuji. Nepotřebuji podporu, ale jsem za ni ráda. Ono je to psáno mým melancholickým stylem, kdy si uvědomuji kolem sebe věci a pochmurnost života.
Mimochodem, neuvěříš co se mi stalo'

6 flovers-king flovers-king | Web | 22. září 2015 v 18:53 | Reagovat

Kazdy mame obdobi , kdy piseme hur. Preji ti, abys zase psala lepe (i kdyz ty pises velmi dobre) :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama