In my beginning is my end.
Abyste se stali tím, čím nejste, musíte projít cestou, po niž nejdete.
A to co nevíte, je jedinou věcí, kterou víte.
A to co vlastníte, je tím co nemáte.
A místo, na kterém jste, leží tam, kde nejste.
- T. S Eliot.
-East Coker III.

Proč neumírám?- prolog

11. ledna 2015 v 20:13 | Prostě Vanesa |  Proč neumírám?
Tato nová povídka se měla původně jmenovat naprosto jinak. Je to takové nepřímě pokračování k jednodílné povídce "smrtelné Vánoce". Týden tu pro vás nic nebude, protože odjíždím a proto jsem vám něco krátkého sepsala.
K prologu- první část je z první osoby, nebudu to tak často psát, jen ten začátek se k tomu nejvíce hodil.
Příjemné čtení a budu vděčná za každou kritický komentář, nebo pochvalu. Ta kritika tu bude nejvíc.


Píše se letopočet 2040 a moje zem hoří a umírá. Pět let už to tak je a nás tyranizují takzvaní "afrodiťaci". Tak to je pojmenovali lidé, ale ve vesmíru se jim říká všelijak. Nevím proč zrovna tak, ale lidé byli vždy posedlí názvy jmen bohů. Táto živočišná úroveň je proti nám velmi vymožená, jenže u nás na planetě jim nastala komplikace a proto nás dlouho nechávali být. Nemohou tu dýchat, náš kyslík je pro ně smrticí. Docela ironie, ale bohužel si našli cestu jak nás obsadit a podřídit. Mají na sobě takové balíky naplněny jejich vzduchem. A my lidí, tak sobečtí je nechávali zničit náš domov. Ale teď už ne, teď ničí nás. Ač se o to asi dva roky snaží, nemohou na to přijít. A tak zařídila něco jako "zkoušky na zabíjení". Jednou za měsíc vyberou dvacet lidí, které pošlou do haly velké jako Kanada a tam na nás mají takové pastičky. Co nás zabije, tak to vyrobí ještě toho víc a pak celé lidstvo vymře jejich rukou. A tady začíná můj příběh. Tedy ne zrovna, že bych se ten den narodila. Jsem na světě už patnáct mizerných let. Tenhle den ale můj život nabírá smysl větší než kohokoliv. Můj příběh vás bude nejspíš trochu děsit, ale je strastiplný. Nevím, jak to končí, protože to neskončilo. Patnáct let jsem utíkala před nimi a u toho se pokoušela přežít. Nevím, jak se mi povedlo zůstat tam, kde jsem. Že žiju, mě překvapilo víc. Tisíce lidí takovou věc nemají a bohužel se odebrali na věčný klid. A pak tedy proč já neumírám? Nikdy mě nedošlo, proč mě vesmír nechává přežít, i když už bych tak stokrát měla být mrtvá. Zjistila jsem to poněkud pozdě, ale to je jiná věc. Něco vám řeknu, takhle byste žít nechtěli. A pokud jste v této době žili jako já. Je mi líto, že jsem vás nepoznala, ale mám pocit, že bys z vás bylo jen špinavá kupa hadru. Přesně jako já.

Mladá dívka seděla na rozviklané dřevené židli. V hospodě. Před sebou jí ležela jedna runda a v puse zastrčenou cigaretou. Obličej překrývala špína tak deset dní nesmytá. Vlasy se jí lepily na čelo. Číšník, který vypadal stejně špatně jako ona, jí přilil do skleničky. Cigaretu odhodila ne zem a zvedla skleničku ke rtům. Sklenička se roztříštila. Ledabyle se podívala na bar. Ležela tam kulka. Neurčitě si povzdychla a zvedla se, když jí někdo uchopil pevně za rameno a stáhlo na zem. Alkoholicky se povalovala, když ta lepkavá ruka dotkla kotníku a táhl pryč. Po chvíli upadla do bezvědomí.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 reveriedreams reveriedreams | E-mail | Web | 12. ledna 2015 v 6:55 | Reagovat

Ty mě děsíš :-) Zrovna takový příběh bych od tebe nikdy nečekala. Ale líbí se mi to.
Měla bych jen jedinou malinkou výtku. Je to k této větě:
"Před sebou jí ležela jedna runda a v puse zastrčenou cigaretou."
Chápu, že je to jen špatně zformulováno, ale takto to příliš nedává smysl. Napsala bych spíše něco jako:
"Před ní ležela jedna runda a v puse měla zastrčenou cigaretu."
Ale jinak je to neskutečně silný příběh, a já se opravdu těším na pokračování.
Jinak, užij si!

2 Kate Černobílá Kate Černobílá | 13. ledna 2015 v 20:56 | Reagovat

Také bych to od tebe nečekala, ale je to rozhodně velmi příjemné překvapení! Má to takovou těžkou atmosféru, která se málokdy povede a zatím to vypadá neskutečně zajímavě.
Ups, zase jsem tu jako druhá a nemůžu mít tedy ani malilinkaté výtky. To je jedno, já bych je stejně pravděpodobně neměla ani tak :)
Ale vážně se ti podařilo mě vyděsit (a to je už co říct), dobrá práce! :) Těším se na další kapitolu!

3 Elis Elis | Web | 14. ledna 2015 v 7:34 | Reagovat

Úžasné, píšeš velmi dobře, vtáhneš čtenáře do děje...

4 Vanessa Vanessa | E-mail | Web | 14. ledna 2015 v 17:03 | Reagovat

Zdravím všechny ubrečená a zlamaná z lyžáku.

[1]: Ale no tak! Ano, je taková kostrbatá a trochu nedovede do konce. Moc děkuju! Je to pro mě velká pomoc.

[2]: Doufám, že se mi to povedlo, protože to je úmyslný. Mám z toho strach, že tu atmosféru dokážu udržet až do te doby, co budu chtít. Happy konce nevím jestli bude, ale rozhodně tahle atmosféra má vydržet hodně dlouho. Já vás nechtěla tak děsit (lež) Moc děkuju! Hrozně mi pomahate.

[3]: Moc děkuju, Elis! Je to od tebe moc hezké, že sis přečetla a také okomentovala. Ani neviš jak jsem ráda.

5 stuprum stuprum | Web | 14. ledna 2015 v 23:38 | Reagovat

Alkoholicky se povalovala, to je boží. :D

6 Vanessa Vanessa | Web | 18. ledna 2015 v 19:58 | Reagovat

[5]: Úplně to živě vidím, jak tam leží :D Děkuji za komentář!

7 Gréti Gréti | Web | 1. února 2015 v 12:00 | Reagovat

Konečne si nájdem čas na internet, navštívim tvoj blog a vidím toto. Vyzerá to ako úchvatný príbeh! A teraz posadnutá očakávaním hádžem na bok všetko ostatné, aby som dobehla už vydané kapitoly.
Neviem z akého dôvodu, ale ako tu už bolo skôr povedané, ani ja by som od teba takýto príbeh neočakávala. Milé prekvapenie :3
Slovný zvrat: "Alkoholicky sa povalovala" som ešte v živote nepočula, ale je bezchybný :D Kde ty na tieto poznámky prosím ťa pekne chodíš?

8 Vanessa Vanessa | E-mail | Web | 7. února 2015 v 18:30 | Reagovat

[7]: Ani nevíš jak jsem ráda, že tě tu po dlouhé době vidím. I já jsem dotáhla všechny tvé povídky a okomentovala.
Stále nechápu proč. Ale jsem ráda, že jsem tě mile překvapila.  Oh, děkuju! Koukám, že to má nečekaný úspěch. Na to se váže jedna velmi hezká historka. Má sestra, která se neopila něco přes rok. Probudila jsem se asi o půlnoci a šla na záchod. A tam moje sestra ležela, vzhůru a povalovala se :-D zážitek na celý život.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama