In my beginning is my end.
Abyste se stali tím, čím nejste, musíte projít cestou, po niž nejdete.
A to co nevíte, je jedinou věcí, kterou víte.
A to co vlastníte, je tím co nemáte.
A místo, na kterém jste, leží tam, kde nejste.
- T. S Eliot.
-East Coker III.

Někdo tu má špatnou náladu?

12. listopadu 2014 v 14:43 | Prostě Vanesa
Oh, dobrý den.
V tomto "článku" můžete čekat vylévaní mého srdce a také stěžování. Na konci pár informací o povídkách.
Koho to nezajímá ať to ani nečte.
Dobrá, tedy. Žačnu tím mým nesnesitelným stěžováním. Dalo by se říct, že do téhle doby jsem začala vážně užívat všechno moje psaní a byla jsem na sebe hrdá. Neříkám, že si neužívám psaní teď. Je to můj život, ale problém je v tom, že už na sebe nejsem ani trochu hrdá.
Sloh. Ano, dostala jsem dvojku a papír skoro celý červený. Má nálada se nenechá jen tak vylekat, ale tohle mě velice rozhořčilo a naštvalo. Říkala jsem si "No, přeci nemůže poznat, jak píšu" nebo "Stejně mám vetší fantazie, než ta zpropadená učitelka" Nic nepomohlo. Nejhorší, že to bylo v tom čem si někdy věřím. Popis příšerky. (-mimochodem jsem měla Rusalka- ropuška drobná) Taky vás tohle vždy zklame i když nechcete? I když se snažíte na to nemyslet? Já se věnuju psaní velmi hodně a snažím se lepšit. Hodně se snažím. A pak ale vedle sebe slyšíte holku, která jen napíše slohovku a má jedničku. Chytl mě amok. Povahou jsem velmi výbušná. Bojím se, že tahle událost mě vyvede na to, že dál psát nebudu. Což opravdu nechci! Takže jsem se z toho nějak vykoupala. Ale dnes učitelka řekla, že je z češtiny nějaká olympiáda a že je tam velmi důležitý sloh. Samozřejmě, řekla tu Blondýnu (-ta která napíše jednu slohovku za měsíc a má jedničku) a další "šprty". Ještě teď se divím, že jsem zůstala klidně sedět na židli. Zajímalo by mě; Jsem jediná kdo to tak má?
Mé sebevědomí je v háji…
Jak jsem, ale slíbila, pár informací na závěr.
Povídka Žena Země, nebo Žena v zeleném (-stále jsem se nerozhodla) nemá stále anotaci, kterou jsem slíbila své přítelkyni. Ale dobrá, možná tu bude brzy, nebo rovnou prolog, ne?
A nevím, jakou další povídku bych měla začít psát. Dám vám na výběr.
Takže první je Černé nebe, nebo Poslední vzpoura (-rada bych věděla jaký název se vám libí víc)
Anotace? Ehm, raději vám řeknu, co v ní naleznete.
Je zaměřená na budoucnost a na válku. Trochu sci-fi.
Druhá je Skrytý portál.
Moje klasická fantazy. Už z názvu je zřejmé, že tam bude jakýsi portál, který má přenést do nějakého světa. Ale do jakého? Nechte se překvapit.
Třetí je..Spínač zázraku.
Tahle příběh se mi v hlavě rojí velmi dlouhou. Dalo by se říct, že první dvě kapitoly budou v našem normálním světě. Ale pak? Ehm, budu se opakovat. Nechte se překvapit.
Mám i další povídky, ale ty zatím nejsou dotvořené. Vůbec.

Nežádám vás, abyste hlasovali, protože to jaksi z názvu to nejde, ne? Ale můžete říct svůj názor. Budu za něj velmi ráda!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 reveriedreams reveriedreams | E-mail | Web | 12. listopadu 2014 v 19:04 | Reagovat

Ze slohobvky jsem sice ještě dvojku nikdy nedostala, myslím, ale to z jednoho důvodu.
U slohu většině učitelů totiž nezáleží, jaké měl kouzlo, nebo se jim líbil, ale jak jsi splnila zadání, případně kolik udělala chyb. A také jsem si všimla, že originalita není žádaná.
Já jsem na základní škole sklízela ovace pouze za slohy, které měly víceméně volné téma (čti jako vyprávění. Ačkoli já jsem psala spíše povídky).
Takže, i když vím, že je to těžké, opravdu si z toho nic nedělej. Asi jsi nesplnila její tabulky. Prostě píšeš moc dobře :-)
Jinak, z povídek se mi nejvíce, podle popisu, líbila Poslední vzpoura (neboli Černé nebe, ale název Poslední vzpoura se mi líbí více), protože mám ráda toto téma...

2 Gréti Gréti | Web | 14. listopadu 2014 v 21:29 | Reagovat

Ten pocit, keď si v niečom dobrá a veľa na tom pracuješ a odrazu si niekto od veci prikráča a dorazí ťa v tvojom obore, poznám tiež. A žiadne "som lepšia" alebo "tá osoba mala len šťastie" nepomáha. Viem. Je to sakra nepríjemné a človek niekoľko nasledujúcich dní pociťuje akýsi úpadok sebavedomia. Ja som sa napríklad cítila ako beztvará hmota bez ducha alebo skôr ako nehmotný duch. Prázdna bez cieľa. Ale ani napriek nepotlačiteľnému úpadku som sa nevzdávala a ďalej som pracovala a morila sa nad tým, čakajúc, kedy to zo mňa opadne, pretože som mala taký pocit, že to potrebuje len trošku času, aby pocity vyprchali. A ak by som tú dobu zlenivela a nebojovala s tým, neskôr by som sa karhala za to, prečo som plytvala drahocenným časom, prečo som sa tomu nepostavila.
Človek sa v takýchto prípadoch cíti nedocenený a zbytočný, sťaby si odrazu na tvoju cestičku zasadla nepreniknuteľná hmla.
Ale hlavu hore, nevzdávaj to. Daj tomu čas - vyprší to samo, len na to skús nemyslieť a nielenže pokračuj ďalej ale skús na sebe ešte viac zapracovať - ber to ako výzvu. Pomáha to :D
Píšeš skutočne úžasne a bola by škoda, keby si s tým teraz len tak kvôli jednej udalosti praštila. Tak márnotratne zahodiť talent...
Taktiež chcem povedať, že to, čo už nado mnou napísala reveriedreams, je pravda. Učiteľky nehodnotia originalitu ani posolstvo, ale naplnenie úloh podľa danej šablónky.
A prosím ťa to, že jej tvoj štýl písania nevyhovel... Je to jeden zo siedmych miliárd ľudí na Zemi :D
To že tvoje dielo nebolo docenené vôbec neznamená, že je bezcenné.

3 Prostě Vanesa Prostě Vanesa | 15. listopadu 2014 v 19:50 | Reagovat

[1]: Mockrát děkuju! Vážně to bylo dost těžké a hrálo mi to všechno na nervy. Ale dostala jsem vážně amok, když jsem dostala skoro celý červený papír. Hodně chyb bylo ve tvarech. Jen dvě hrubky jsem měla, co je pro mě JUHUUU. A pak tam byly ty moje kostrbaté věty, za které vážně nemůžu. Fajn, můžu. Ale doopravdy si mi teď zlepšila náladu, která byla na bodě mrazu. Stalo se ještě jedna věc, která mi dosti ublížila a nechtěla napsat už ani jedno zatracené slovo. Po komentáři půjdu psát e-mail neboj!
Nejspíš se budu muset řídit tabulkami! Grr..

[2]: Děkuju strašně moc! Tvůj názor jsem ani nečekala a vše jak si to vypisovala, bylo jak jsem se opravdu cítila. Já se ani popravdě necítím nedoceně, protože jsem nikdy ani nic takového nečekala. Já velmi tají, že píší. Tedy moje rodina to ví, ale nikdo z přátel to nevěděl. A udělala jsem chybu, že jsem to někomu řekla, protože se z toho stala pohroma, která mi zasadila tvrdý úder. Ale nějak jsem v tom vážně vykoupala a cítím se dobře. Máš pravdu, stačí čas. Ale rozhodně jenom čas nepomůže. Řekla bych, že to musí člověk vydržet a já jsem si pomohla čtením, který mě opravu pomohlo. A zažehla ve mě jiskra, která se už jen tak nedá lehce udusit. A ano, jsem na sebe hrdá, protože já jsem znevýhodněná, ale ta blondýna? Ta teda ne. Děkuju, je to od tebe moc milé a nezapomenuti to!

4 reveriedreams reveriedreams | E-mail | Web | 15. listopadu 2014 v 19:58 | Reagovat

[3]: Já jsem také písálek na dvě věci. Dodnes nechápu čárky v souvětí, velká písmena, a rozdíl mezi "ji" a "jí", od zájmena ona :-)
Jsem ráda, že jsem ti alespoň trochu zlepšila náladu. Jak říkala  Gréti, ani se neopovaž přestat psát!
Tabulky. Pro mě poslední dobou docela sprosté slovo. Nenávidím je v jakémkoli ohledu :-)

5 Kate Černobílá Kate Černobílá | Web | 15. listopadu 2014 v 20:33 | Reagovat

To s těmi slohovkami se mi stává taky. Dostávám dvojku za dvojkou a dvakrát se mi dokonce stalo, že paní učitelka mou práci ani nedočetla. Nic si z toho nedělej, je to škola- a to znamená, že záleží jen na tom, jak dostatečně MÁLO kreativity vynaložíš (kdo vynaloží moc- zmánka dolů!) a jestli se vlezeš počtem hrubek do tabulky...o psaní to vážně není. :)
A připojuji se ke Karin a Gréti- ani se neopovaž, bylo by to vyhození talentu z okna!

A s tou češtinářskou olympiádou se také netrap, ono to totiž o slohu není. Ani trochu. Věř mi, já tam letos půjdu po třetí (nachytat body za mluvnici :) ). Ve slohovém úkolu tam máš napsat vypravování na dvacet pět řádků (!) a za překročení se odečítají body. No uznej, je to vůbec sloh? Dvacet pět řádků! Pche, to jsou dva odstavce! A ručně necelá stránka!
Navíc, mě tam paní učitelka původně taky nevybrala, šla jsem jako záloha a doprovod Karin. Musela jsem paní učitelku prosit, abych mohla jít. Pokud vím, už si to moc dobře nepamatuji, tak mi tenkrát řekla, že tedy jo, ale že si to jen zkusím, protože nemám šanci se umístit. Školní kolo jsem (k jejímu překvapení) vyhrála, v okresním mi chyběly dva body do vítězství. Co ty víš, třeba paní učitelka podceňuje i tebe?

A na ty povídky se opravdu těším, nejvíce asi na Černé nebe (ten název je perfektní!)...

6 Prostě Vanesa Prostě Vanesa | 15. listopadu 2014 v 20:36 | Reagovat

[4]:Ach! Tak na to jsme naprosto stejně. Já nikdy nevím, co tam je. To si tedy bojím, co bys se stalo, kdybych to zkusila :D Ach, to pro mě taky. Ale nejhorší je pro mě, když řeknou "Naučte si tabulku, kterou jsem vám rozdala" I když nám jí nerozdá.
- Mám pro tebe krásnou zprávu! Už jsem ti odepsala!

7 Prostě Vanesa Prostě Vanesa | 15. listopadu 2014 v 21:36 | Reagovat

[5]: Já jsem snad nikdy ani nedostala jedničku. Vážně? Jak si to poznala? To je mi líto. Oh, to mě tedy taky napadlo. Děkuju, Kate. Vážně moc si mi pomohla. Vím, že v tom nejsem sama.
Já se ani nepřihlásila, protože by mi z tich pohledu bylo zle. Taky jsem měla takový incident, ale to tady nechci psát. Mrzí mě to, ale nezměnila bych to. Oh, to je od vás stejně milé. Dobře, nevyhodím ho z okna.
Wau! To si mi nikdy neřekla. Ty kráso! Ta musela koukat! Ne, to asi ne. A navíc ona ví jak na tom jsem s češtinou, že se musím drtit všechny pravidla-ta moje porucha- a neslyším znamínka, takže bych měla pramalou šanci. To bych nemohla mít tu poruchu, abych to dala.
To jsem docela ráda! Je to můj experiment a nikdy sem nepsala takový žánr, ale moc se na něj těším, takže mi drž palce, aby to nějak dopadlo!
Moc děkuju, zlepšilo mi to náladu, která už byla mnohem lepší než předtím, ale stejně taková ponurá.

8 Lůc z Knižního světa Lůc z Knižního světa | Web | 16. listopadu 2014 v 16:00 | Reagovat

To s tím slohem mě mrzí :-( Taky vždycky napíšu slohovku, hrozně se s ní crcám a strašně se snažím abych to měla nejlepší a pak přijde holka která má takovej dar že je v psaní úplně skvělá a to na tom vůbec nijak nepracuje! A já mám pak taky stejně za 2 :-( Jo jo, je to holt nespravedlnost :D Ale držím palce ať se to u tebe zlepší :-) A s tou povídkou, já bych začla Poslední vzpoura, ten název mě víc láká :D Ale jako je to jenom na tobě, jen ti radím :-) Pěkný blog!

9 Prostě Vanesa Prostě Vanesa | E-mail | 16. listopadu 2014 v 16:26 | Reagovat

[8]: Oh, děkuju! Jsem ráda, že v tom nejsem sama. Vážně je hrozný být na tom tak. A já jsem si tím byla navíc tak jistá!  Je to nespravedlivost jak něco  a ona to stejně nikdy moc používat nebude :D Ach, vy mi to děláte pekelně těžký! :D Moc děkuju, ty máš taky moc pěkný blog a jsi hrozně sympatická, takže můžeš čekat, že na tvým blogu budu často oxidovat. Teda jestli ti to nebude vadit :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama