In my beginning is my end.
Abyste se stali tím, čím nejste, musíte projít cestou, po niž nejdete.
A to co nevíte, je jedinou věcí, kterou víte.
A to co vlastníte, je tím co nemáte.
A místo, na kterém jste, leží tam, kde nejste.
- T. S Eliot.
-East Coker III.

4.kapitola Gwanta Moralie

12. února 2014 v 20:16 | Vanilka |  ďablová dcera!
Tak že trochu kratší, ale snad se bude libít. Když uvídite nějaké nesrovnalosti ,nebo změnu mého psaní tak je to protože jsem to psala na dvakrát.
Kerin měla každý den co na práci. Ráno chodila cvičit se Selmou, která jí ještě neodpustila co řekla. Po obědě se chodila učit se Swague kouzla. Paní z knihovny jí učila historie světa magie, který byla velice rozsáhlá. Pak chodila Clair do města. Kerin rozuměla všem jazyku(moc démonek) a proto zjistila že ve městě není něco v pořádku. Kerin se furt musela učit Matematiku,Fyziku a další normální věci. Po večeři chodila bojovat a cvičit se Selmou. Kerin se učila docela rychle. Zvadla už těžší kouzla. Swague říkala že je velice nadaná na magie. I v tělocviku se začala zlepšovat ale Selma tvrdila že je pořád stejně líná a neschopná. Učila se i mnohé jiné věci. Věděla že před ní tají věci, které by měla vidět. A takhle uplynulo pár měsíců. Selma jí řekla že dnes večer bude porada a že je zvaná. Kerin si šla do pokoje před večeří. Hledala oblečení, které by si vzala,ale najednou uviděla kočičku. Stala na okně. Kerin kočky milovala a proto k ní přišla blíže. Zadívala se do jejích oči. Říkaly jakoby čekej. Když v tom rozrazily dveře v předsíni. Kerin si mlčky sedla pod okno a čekala co se stane. Kupodivu rychle zjistila že právě přišla Swague se Selmou.
"Odjede do Gwanta Moralie" řekla nabručeně Selma.
Ale to nijak Swague nerozházelo "Proč by tam jako měla jet? Jak jí to pomůže?!"
"Prosím. Swague věř mi. Je to důležité. Odjede do Gwanta Moralie,jasné?"
Swague se zamračila na svoji dlouholetou kamarádku. Popošla do zadu. "Dobrá,ale první jí to musíme vše vysvětlit. Už nemůžeme čekat"
Selma se Swague odešly pryč. Kerin seděla vedle kočičky a přemýšlela. Co pořád přede mnou tají?Proč mě chtěj někam poslat? Achjo. Kočičky se na ní podívala.
"mňouuk!" znělo to jako nevzdávej to. Hlavu vzhuru.

Když přišla do jídelny Kerin stála tam podlouhlý stůl. Byla na něm položena spoustu dobrot. Kanec,zmrzila,nudle,maso, a další jídlo. Seděli u stolu jen pár vybraných: Clair, které byla oblečené do černé kombinézy a vlasy měla v ohonu. Po její pravé ruce seděla Jane. Dnes byla obzvlášť vypadající krutě. Na obličeji neměla žádná líčidla, ruce měla sepnuté k sobě. Na sobě měla dlouhé upjaté černé kalhoty a modrou halenku na , který byl vyšitý ornam. Které měli všechny dámy. Byl to pták, který unášel růži. Kerin se posadila doprostřed stolů.
Swague pozvedla čiší tím zahájila aby všichni začali jíst. Kerin si libovala. Bylo to první dobré jídlo za tak dlouho dobu. Když dojedly, Swague se pozastavila a začala svoji průpovídku
"Jsme ráda že vás tu všechny vidí zdravé. Kerin dlouho trénovala, ale její výcvik nekončí. Budeš muset odjet do Gwanta Moralie."
"Cože?! Tohle pro ní chcete přichystat?" vzpouzela se Clair. Její ohon se rozpustil. Vypadal strašně nešťastně.
"Gwanta Moralie pro ní bude vyhovující a potom odjede přes moře a vše se vrátí" řekla Selma, která do tohohle okamžiku mlčela.
"Ale co když já nebudu chtít jet?" vyptávala se Kerin.
Selmě se v očích zatemnělo. Záclony začaly hořet. Stůl vzplanul.
"PŘESTAŇ!" zakřičela Swague.
Clair skočila po Selmě a držela jí pevně aby se ani nehýbala.
"Odjedu" řekla tiše Kerina a vyrazila ze dveří všichni se na ní nehybně dívaly.
Přiběhla do svého pokoje. Plakala čím dal tím více. Vzala svůj kufr a nacpala do něj vše co měla. Za tu dobu kdy tu byla se jí věci trochu rozmnožili o knížky a její osobní věci. Vzala mamčinu knížku a hledala co je to město Gwanta Moralie. Měla pocit že ho tam už viděla a taky našla.

Ach, Gwanta Moralie je strašné město. Poslaly mě tam rodiče. Pár dní jsem je proklínala, ale potom jsem věděla že to udělala jen pro mé dobro. Gwanta Moralie je město kde žije Gwastha učila Elestra. Naučí něco co nikoho jiného, ale vybírá si jen nejmocnější čaroděje a bojovníky.

Když dočetla, hodila knížku do kufru. Na chvíli si sedla a uvědomila si že tak těžké zavazadlo nemůže táhnout a navíc je až moc velké.Vzala malou tašku, velice malou. Za dobu, kterou se Kerin tu pobývala se naučila mnohé a také očarovat tašku aby byla lehká a aby se tam vešlo všechno.
"flam" vyslovila velice obezřetně. Bylo to starohověký jazyk.
Hodila do té maličké tašky všechno co měla v kufru. Vše se tam vešlo. Bylo to stejně lehké jako před tím.
"gůsta slamsi gwent goholica" řekla znovu. Tentokrát to nebylo žádné kouzlo, ale jenom věta, která jí uklidnila. Přeloženě to znělo může to být i horší. Usmála se a vyrazila ke koním.

Spěchala ke klisně, která stala nejblíže. Dala na ní sedlo a přehodila svoji mini taštičku.
Nasedla s velkou námahou protože to ještě moc neuměla. Chtěla být od nich co nejrychleji pryč.
Když její klisna vypochodovala ze stáje, seděla tam na koni Swague. Prohlížela si jí. Byla oblečená do tuniky, které viděla namalované v jedné knížce. Tunika byla z první války, která byla přibližně před tisíci lety. Kerin se dozvěděla od paní profesorky Hoopsové-dáma s růžovým svetříkem, která jí učila historie, že první válku vedl černokněžník Gwase z rodu Trwas. Byl velice zlomyslný a vnímal bolest každého kolem sebe. S bravkami,Tralům,skřítkami a vymřelých Lidopisu vedli válku proti obyčejným lidem a kouzelníku,čarodějnicím,vílam, Gwase porazily. Swague na svém oři,kterým pocházel do zadu a do předu si zamumlala nějaké kouzlo pro sebe.
"Sama to nezvládneš a moc dobře to víš." Otočila se a poklusem odjížděla po silnici.
Kerin moc dobře věděla že její chování bylo nedozíravé. Nemohla vědět kam jet a stejně chtěla jet. Z knížek věděla že Gwalinda-ona je určena k velkým skutkům, ale zatím netušila jaké by to mohly být. Za necelé šest hodin jízdy zastavily u velkého pařezu. Swague vyndala s tašky luk. Podala ho Kerin. Pověděla že jí ho dava a že až přijedou k přístavišti budu umět dobře mířit a střílet jako nikdo. Také jí prozradila že ve Gwanta Moralie nestráví moc dlouho,jenom se naučí techniky které by se normálně nenaučila. K stmívaní obě usly. Po deseti dnech přijížděly po malinku k přístavišti.Slunce se vyhouplo nad přístaviště a ještě příjemně zářilo. Klusaly po malinku k přístavišti. Kerin se pevně držela otěže, nemohla si odpustit poslední otázka než odjede pryč.
"Myslíš že z rodů Gwantelu žije potomek?"
"Gwalindu moc potřebujeme, doufám že ano. Ale ty nám pomůžeš jí najít" mrkla na Kerin a svezla ze sedla. Přiběhla k muži, který stál u galeony. Byl to chlápek střední věku. Svázaný copánek se ve větru kolébal. Kerin se pokoušela zjistit jaká je to rasa, ještě moc neuměla rozeznávat rasy, ale teď se trefila. Byl to obyčejný námořník. Swague s ním delší dobu rozmlouvala. Vrátila se s ledovou tváři. Hodila Kerin její baťoh. Poukázala na Kerin, aby šla na loď. Kerin váhavými kroky kráčela na loď. Swague na ní ještě zařvala "Hej! Nezapomeň na náš plán"
Kerin jí zamávala na rozloučenou Swagui. Protáhla se do své světnice na lodi, kde měla všechno. Dny ubíhaly ale Kerin připadalo jako by to bylo věčnost. S námořníky se moc nebavila. Když jí nějaký viděl račí zahnul nebo se díval jinam. Osmou noc přišel za Kerin kapitán a řekla že bude vystupovat. Kerin šla na palubu, kde na boko už visel hřebřík k člunu. Všichni shromáždění se dívali na Kerin pobaveně. Kerin svírala měc, který jí dala Swague a na zadech měla luk, Vzala luk a šíp otočila se pomaličku na námořníky. Za tu dobu co cestovala se Swaguí naučila plynně ovládat luk. Nemusela moc dlouho mířit. Pustila šíp ten se zabodl vedle námořníka. Ten polekaně uskočil a zrazil druhého námořníka na zem,který stál vedle něho.
"Hodně štěstí,pánové" zašvitořila.
Když doplula na pobřeží, které nevypadalo moc obydlené ani moc krásné. Rozbalila mapu, kterou jí dala Swague. Bylo tam označené město. Podle mapy měla být u velkého vchodu do města, ale kam se podívala tam nebylo nic než zarostlé houští. Řekla si že je nejspíš chráněny kouzlem a tak použila všechny kouzla na odhalení, ale ani jedno nezafungovala. Kerin funěla a začínala být nervózní.
"Prosím bráno, otevři se!" fňukala a cloumal s ní vztek, že s ní nejela Swague.
Zkusila to říct i starohověky.
"Les´ drúbén, Ger si!"
Podívala se před sebe. Houští se rozutíkalo jako nějaké bytůstky pryč. Mlha vstoupala nahoru. Kerin měla dobrý zrak, ale neviděla nic. Když mlha vystoupala dva metry od země. Rozhostila se v plné krásé brána. Bylo to zlatá,gotická brána.Kerin se vyhoupla na nohy a přešla k bráně. Brána začala vrnět jako kočka, ve středu brány se vynořili dva vojáci. Před Kerin se uklonily a zabodli meče do země.
"les´,sasde Gwasht?"zeptala se Kerin starohověky.
Jeden voják se postavil a odvětil Kerin "Nerozumíme."
"Ach, omlouvám se. Nevěděla jsem že tak nemluvíte. Prosím,mohla bych jít za Gwasht?" zopakovala Kerin.
"Jak se jmenuješ?"
Druhý voják vzal meč a namířil jí na Kerin.
"Jmenuje se Gwalinda Strep" oznámila Kerin a odpinkla meč, který na ní mířil.
Voják zareagoval úplně jinak než myslela. Zuřivě se vrhla přímo na ní, meč nechával za sebou, což byla chyba kdyby meč měl před sebou a držel ho u svého boku, mohl by zranit nebo pohmoždit Kerin, ale takhle se Kerin bezpečně uhnula to nečekal a spadl v tom místě kde ještě před chvíli stála Kerin. Kerin se rychle přiblížila ze zadu jak jí to učila Selma, kopla ho do zadnice. Kerin chtěla pokračovat,ale zarazil jí ohromující ženský hlas "Dost"
Kerin si ani nevšimla že se vynořila žena s brány. Měla na sobě brnění zdobené runami. Meč měla s drahokamu.
"Gwalindo, proč jsi přišla?" pokračovala žena. Kerin si všimla že žena mnohé rány s bitev. Žena už musela prožít spousty válek a taky se to na ní zapisovala. Měla dlouhé bíle vlasy. Bylo ta nejkrásnější žena, kterou viděla i když měla spoustu jizev, tak tvář měla andělskou.
"Přišla jsem se učit za Gwasth"
"Tak přestup, Gwalindo vyvolená, Já jsem Gwasth nejvyšší bojovnice v dějinách Gwanta Moralie"
Kerin přešla k Gwast a uklonila se.
Gwasth chvíli přemítala a poté klidným hlasem řekla "Přijmám tě na dva měsíce do mé školy. Teď pojď" drsně postrčila Kerin k bráně "Pacholci, jestli zjistím že vás přeprala holka, půjdete do mlýna a ztratíte všechny hodnosti"
Jak vypadalo vojáce se klepala strachem s Gwasth.
Kerin prošla branou. Zjevil se před ní neskutečně krásné město. Po cestě, který šla Kerin vypadala jako hlavní kolem ní byli postaveny středně veliké domy a u kraje cesty byly zlaté sochy ve tvaru koní,skřítku,démonu,víl,kouzelníku a rasa, kterou Kerin neznala. Město kypělo občanu, kteří chodily po cestě sem a tam. Když se Kerin podívala za sebe neuviděla bránu, ale tržiště, které bylo veliké jako odletová hala. Směr, kterým se vydaly byli veliké domy. Byly to starobylé domy. Nikde byste neviděli auto ani kola, pouze kočáry a koně byste viděli. Po dvaceti minutách zahlídla Kerin střed města. Na konci hlavní ulici stál zámek obrovský a ohromující. Byl mnohem vetší než ve Velké Britanií.
Tam bych chtěla bydlet, pomyslela si Kerin. Když došli k blízkosti zámku odbočili do pravá. Tam byla mnohem menší ulice, ale na konci byla budova, která byla bílé omítnutá, okna byla zavřena a zatáhnutá, byl pevně opevněný a vypadal liduprázdný. I když dům nevypadal nějak moc krásně ani nijak ohromující než zámek, cítila z domu veliké kouzlo a energie, které jí bouchala do očí. Gwastha přišla k bráně a poklepala na zámek. Ze zámku vyjel malý tyčka, na konci byla bíla koule v ,který se objevil muž, který promluvil.
"Kdo jsi a proč jsi přišel?"
"Gwastha. Přináším nového žáka."
Tyčka zajela a brána se pomalu otevřela.
Kerin vstoupila do domů za Gwasth. Gwasth nepovažovala za důležité ukázat Kerin pokoj a nechala aby si našla sama nějaký prázdný. Rozlehlá chodba ,kterou zdobila spousty obrazu ,soch a kytek jí připadala velice známa, ale nevěděla proč. Schody byli hned naproti Kerin, když vešla. Kerin usoudila že pokoje budou v druhém patře. Proto se vydala do druhé patra, když vyšla schody uviděla úzkou chodbičku do které by se vešli jenom dva lidi. Všechny dveře byli zavřené a jak se Kerin domnívala i zamčené. Prošla celou chodbou až nakonec kde byl jeden prázdný pokoj. Byl skromný, ale na to i Kerin zvykla v Stohlu. Byla ráda že se nemusí s nikým dělit o pokoj. Stála tam pouze jedna malá skříň, která neměla ani dvířko na zavření a postel. Kerin si nevybalovala, protože to nebrala za důležité. Okna nebyla zatažená ani zavřená, ale zabedněná. Kerin si na chvíli chtěla odpočinout. Proto se natáhla na postel a přemýšlela co vše před ní ještě čeká. Bylo před ní ještě mnohé, ale ona nevěděla jak dokáže vše udělat nebo uskutečnit. Měla pocit strašně samoty. Chyběli jí přátelé, neměla nikoho s kým si mohla popovídat ani svěřit. Z jejího odpočinku jí vyrazilo ťukaní na dveře a za pár minut se i otevřely. Ve dveří byla hnědovlasá kudrnatá dívka,oči měla malinké jako rybí oči, nos měla příměřně veliký a čelo měla vysoké a strmé. Dívka nebyla moc krásna, ale vyzařovala s ní energie a dobrota.
"Vítám tě v Gwanta Moralie, ve škole čar , energie a dávným mocných kouzel a také fyzičky, která je taky velice důležitá. Jmenuju se Sam a budu tvoji spolužačka" řekla dívka sladkým hlasem.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Kate Černobílá Kate Černobílá | E-mail | Web | 19. února 2014 v 16:52 | Reagovat

Smím se zeptat, kdy bude další kapitola?

Komentář k téhle mi už před několika dny- kdy jsem ho psala- nějak nešel odeslat a tak jsem ti to poslala na e-mail...
Ach jo, snad jsem si opět nepopletla mailovou adresu...

2 reveriedreams reveriedreams | E-mail | Web | 30. října 2014 v 11:52 | Reagovat

Jde vidět, že to máš úplně úžasně promyšlené. Přitom to vysvětluješ tak, že to jde i pochopit. A to je co říct, já jsem na nechápání příběhů expert :-)
Vůbec nevím, co bych tomu měla vytknout. Hrozně se mi to líbí, a moc se těším, až si přečtu pokračování!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama